.: Polská galerie
PrťavecKonečně jsem se dostala k probrání fotek z Polska. Bylo tam opravdu pěkně, ani těch pár přeháněk nám to nemohlo zkazit.
Anežka jako správný pirát kapitán přicestovala k moři parníkem.
A hned se musela zima nezima, vítr nevítr, smočit.
Druhý den šla na další pláž, tentokrát v národním parku dunovém
a tam hned zbuchla do moře i s tílkem.
Pak jsme se vydali hledat maják (Czolpino),
načež jsem děsně zmokli. Ale to nemáme zdokumentované. Maják naštěstí ano.
Z majáku byla krásně vidět czolpinská duna, na které fučelo tak, že pršelo vodorovně a napršelo nám do ucha.
Další den se Anežka vypravila na Hel, kde měla z loňska hodně restů a kde děsně fučelo. Jedním z nich bylo námořní muzeum ve starém vysvěceném kostele.
Konec světa – Peklo z výšky.
Cestou za dalšími resty nás po moři předjelo hejno labutí.
Kdyby jen Noe tušil, že jeho archa skončí v Pekle....
A konečně něco pro tátu – dělo a bunkry.
Zbytky děla.
Na bunkr je potřeba vylézt.
A potom si o něm všechno nastudovat. V polštině, jak jinak.
Taky se dá se vším točit.
A hurá k helskému majáku.
A do tulenária. Ale pozor na prsty, tuleni hryžou! Mimochodem jedna z největších atrakcí na Helu – místní fokárium neboli tulenárium opravdu stojí za vidění. Mrňavý bazének se třemi tuleněmi, kam se pražská zoo hrabe.
Další den jsme si půjčili kola (no, kola, spíš neuvěřitelné rozhrkané plečky á la Amsterodam, ale na cca 15 km po úplné rovině to stačilo) a vyrazili zase na wydmy k moři. Mělo krásných 13 stupnů, lahoda.
Anežku nejvíc bavilo házet do moře kamínky.
Potom si s tátovou pomocí vykopala přímořský bazének
a uvelebila se v něm.
I cestou domů bylo veselo.
Polská Sahara.
A my všichni.
Potom už jsme byli jen v Gdaňsku, kam Anežka zase jako správný pirát kapitán připlula po moři.
Kormidelnice.
Gdaňský žuraw neboli jeřáb z nezvyklého pohledu z přívozu mezi jednotlivými částmi námořnického muzea.
Dvě šklebidla na přívozu.
Na Soldeku jsme byli, v sýpkách taky. Anežku muzeum móóc bavilo...
Co čumíte?
Krtek cestovatel musel v Gdaňsku navštívit také maják, bez toho by to nešlo.
A nejdůležitější úkol na závěr – záchrana brouka z pokladu, který rok nikdo nehledal. Jak vidíte, počasí nám opět přálo. Magic stonec – kamene kregy.
Dva pršíci.
Nakonec přece jen pršet přestalo a my si mohli magické kameny pořádně prohlédnout.
Magický palouček.
.: poslal oli 4.08.2009, 11:34:00
Komentáře
SUPER ! (FerdaMravenec - Mail - WWW
)
Dík za vydání letního občasníku s titulkem "Podzimní počasí".
Klobouk dolů před otužilci
... a teď rychle narazit beranice!
další novináři na Baltu: (FerdaMravenec - Mail - WWW
)
http://cestovani.idnes.cz...vet_tom
...a pak už opravdu jenom ti Husité.
Přidání komentáře...
